Olovo v pitné vodě

Olovo je druh kovu, který v přírodě najdeme ve formě galenitu. Jedná se o minerál, který je tvořen sloučeninou olova a sulfidu olovnatého. V minulosti se olovo často využívalo jak ve výrobním průmyslu, tak i ve stavbařském. V současné době je známo, že je škodlivé pro lidské zdraví, zvláště pokud se dostane do trávicí soustavy prostřednictvím vdechnutí. Olovo se nejčastěji vyskytuje zejména v malířských barvách, ve vzduchu, v půdě, v prachu z domácností, v potravinách a v některých druzích keramiky nebo v pitné vodě.

Olovo bylo poměrně dlouhou dobu využíváno jako materiál pro výrobu vodovodního potrubí. U nás se používal do konce 60. let 20. století. Olovo se ve vodě pomalu uvolňuje, díky čemuž se prostřednictvím vody z vodovodu dostává přímo až do našich sklenic. Dalším zdrojem znečištění vody olovem jsou zamořené půdy v okolí průmyslových oblastí a samozřejmě i vzduch, který byl dlouhodobě znečištěn olovnatým benzínem.

Olovo bylo poměrně dlouhou dobu využíváno jako materiál pro výrobu vodovodního potrubí. U nás se používal do konce 60. let 20. století. Olovo se ve vodě pomalu uvolňuje, díky čemuž se prostřednictvím vody z vodovodu dostává přímo až do našich sklenic. Dalším zdrojem znečištění vody olovem jsou zamořené půdy v okolí průmyslových oblastí a samozřejmě i vzduch, který byl dlouhodobě znečištěn olovnatým benzínem.

Jak se olovo dostává do domácností?

V minulosti, zejména u staveb, které pocházejí z 50. až 60. let minulého století, se často využívaly měděné, bronzové nebo mosazné trubky, kohoutky, armatury, nebo se tyto materiály využívaly ke spojování kovových trubek vodovodního potrubí. Dnes se olovo může dostat do pitné vody prostřednictvím koroze instalatérských materiálů nebo samotného vodovodního potrubí. Rozbor vody je jediný ověřený způsob, kterým dokážeme zjistit kontaminaci vody tímto prvkem.

Co dělat, když se ve vodě nachází olovo:

Nejohroženější jsou lidé žijící v budovách, které se stavěly v 50. až 80. letech minulého století. Kromě domácnosti jsou ohroženy i veřejné školy, školky a jiné budovy. Podle odborníků má až 80 procent slovenských škol zvýšené množství olova ve vodě. V tomto období se k budování vodovodního potrubí využíval materiál s obsahem olova a jiných těžkých kovů. Jako prevenci před otravou olovou vědci doporučují:

• Pravidelně čistěte provzdušňovače vodovodních kohoutků.
• K vaření a přípravě kojenecké výživy používejte studenou vodu. Zejména z toho důvodu, že olovo se snáze uvolňuje a rozpouští v horké vodě. Rovněž nedoporučujeme převařovat vodu - čím vyšší stupeň celsia, tím vyšší je koncentrace olova.
• K odstranění olova z pitné vody můžete použít vodní filtry a zařízení pro úpravu vody. Účinné jsou filtry s reverzní osmózou a filtrací na bázi uhlíku, které jsou certifikovány podle mezinárodního standardu NSF pro odstraňování olova z vody. Pro dosažení nejlepších výsledků se doporučuje instalovat zmíněná zařízení v blízkosti vodovodního kohoutku.

Typy filtrů, které jsou vhodné pro odstranění olova

1. Uhlíkový vodní filtr: Základem je aktivní uhlí, které dokáže na sebe navázat nebezpečné a škodlivé látky. Aktivní uhlí je charakteristické velkým vnitřním povrchem, který je tvořen póry různých velikostí, díky čemuž pod mikroskopem připomíná strukturu houby. Právě v těchto pórech se zachycují nežádoucí mikroorganismy a molekuly ve vodě rozpuštěných látek. Uhlíkový filtr odstraní z vody zápach, zlepší chuť vody. Filtr si poradí se škodlivým chlórem, těžkými kovy (jako je například olovo), ozonem, pesticidy, herbicidy a různými mikročásticemi. Velkou výhodou je snadná údržba a výměna uhlíkové náplně.
2. Reverzní osmóza: Pro 100% jistotu, zda je voda opravdu zdravá a čistá, vyzkoušejte reverzní osmózu. Hlavní částí je osmotická membrána, která díky jemným pórům zachycuje zdraví škodlivé látky ve velikosti několika mikronů. Navíc systém reverzní osmózy v sobě zahrnuje několik stupňů filtrace. Od základního 3-stupňového až po 8-stupňové systémy, které nabízejí i mineralizátor nebo UV lampu.

Jaká jsou zdravotní rizika olova ve vodě?

Světová zdravotnická organizace doporučila maximální množství pro obsah olova ve vodě, které představuje hodnotu 0,01 mg na litr vody. Olovo představuje pro lidský organismus toxickou látku, která se z těla vylučuje dlouho. Největší koncentraci v těle najdeme v mozku a v kostech. Nebezpečné jsou i jeho sloučeniny, které mohou mít mutagenní účinky. Negativně působí i na srdečně-cévní systém, reprodukci, imunitní systém a trávicí trakt. Při vysokých koncentracích dochází ke slabosti v prstech, zápěstích, kotnících, dále ke ztrátě paměti, chudokrevnosti a může způsobit poruchy v krevním oběhu.

Jaké jsou příznaky otravy olovem?

• zvracení
• průjem
• křeče
• kóma
• smrt

Olovo je nebezpečné zejména pro těhotné ženy, děti a dorost. Přítomnost olova v těle může poškodit intelektuální a neurologický vývoj, chování, velikost embrya či výšku jedince. Například již 10 mikrogramů může způsobit poruchu růstu. Navíc, olovo může negativně ovlivnit vývoj smyslových orgánů a také samotné smysly (jako je sluch, chuť nebo čich).

Celkový vliv na zdraví závisí na mnoha faktorech včetně zkonzumovaného množství, ale také čas za který bylo dané množství zkonzumováno, věk jedince, výživa a zdravotní problémy. Problém nastává pouze při přímém příjmu olova ať už potravou nebo tekutinami. Sprchování nemusíte bát, neboť pokožkou olovo vstřebat nedokážeme.

Nachází se olovo i ve studniční vodě?

Olovo se obvykle nenachází ve studniční vodě. Avšak může se dostat do pitné vody, když přechází ze studny přes zastaralý vodovodní systém. Největší riziko je pro studny, trubky a armatury vyrobeno před rokem 1990, jejichž součástí může být olovo.

Olovo je skutečně silný, ireverzibilní neurotoxin obzvláště škodlivý pro kojence a malé děti. Proto doporučujeme aplikovat rozbor vody, zvláště pokud bydlíte ve starší budově nebo jste na sobě postřehli výše zmíněné zdravotní komplikace. Pokud si chcete rezervovat termín pro rozbor vody, neváhejte a kontaktujte nás, rádi pomůžeme.