Kolik vody je zapotřebí k výrobě potravin?
Zamysleli jste se někdy nad tím, kolik vody je spotřebované, případně znečištěné, při výrobě běžných potravin a produktů, jako je například káva, čaj, rýže, chléb či čokoláda? Pokud vás zajímá, kolik vody je potřebné na výrobu jednoho průměrného šálku kávy, který při prohlížení tohoto článku vypijete, čtěte dále.
Přemýšleli jste někdy kolik litrů vody se spotřebuje, případně znečistí, když se vyrábějí běžné potraviny, nápoje a jiné produkty jako je například káva, čaj, pivo, rýže, chléb či čokoláda? Voda tvoří hlavní složku při výrobě téměř každého druhu nápoje a samozřejmě i potravin. Možná nevíte, do průmyslů, které využívají vodu nespadá jen potravinářský průmysl, ale voda se využívá také například pro textilní průmysl.
Voda ve výrobním procesu
Nejde jen o samotnou vodu potřebnou k výrobě produktu, ale celkové množství vody, která se spotřebuje nebo znečistí ve všech fázích výrobního procesu. Jako příklad můžeme uvést džíny, u kterých je velké množství vody využito již při samotném pěstování bavlny, následném tkaní, zpracování textilie atp. Nebo zmiňme automobilový průmysl, který tvoří velkou součást ekonomiky na Slovensku. Jen při výrobě jednoho auta se spotřebuje až 9 plných van. Největší 3 automobilky jako je Volkswagen, Peugeot, KIA za 1 rok dokážou utratit skoro 2 miliardy litrů vody. Ovšem dnešní automobilky začínají myslet ekologicky a budují si vlastní čističky vod.
Voda a výroba oblíbených nápojů
Průměrně se na výrobu 1kg černého čaje, který běžně koupíme v obchodech, spotřebuje 8 860 litrů vody. Což znamená, že u standardního šálku čaje (cca 250 ml vody + 3g čaje) to je asi 120 velkých sklenic vody. Největší „položkou“, co se nápojů týče, je káva. Oproti pivu se při výrobě kávy spotřebuje téměř čtyřnásobně více vody.
Voda a výroba těstovin
Zajímavé je, že na výrobu 1 kg brambor se spotřebuje cca 290 litrů vody, bereme-li však v úvahu bramborové chipsy, při 1 kg je to až 1040 litrů vody. Stále je to ale méně, než u 1 kg loupané rýže (téměř 2 500 litrů vody). Vysoká je také spotřeba vody na výrobu jednoho kg pšeničné těstoviny, přičemž 80 % tvoří voda využitá při pěstování pšenice. To, jaká je celková spotřeba vody, je tedy ovlivněno právě jejím původem a způsobem jejího pěstování (těstoviny z italské pšenice (například fusilli, linguine, penne, špagety = 1 410l/kg, těstoviny vyrobené z pšenice pěstované ve Francii = 590l/kg) .
Jiné potraviny
Při výrobě čokolády je také důležitý původ a způsob pěstování kakaových bobů. Jinak tomu není ani při výrobě masa, průměrně se spotřebuje na výrobu 1 kg hovězího masa více než 15 tisíc litrů vody. Přesné číslo ale závisí na výrobním systému, složení a původu krmiva pro dobytek. Podstatně méně vody je využíváno při výrobě ovoce a zeleniny. Například na výrobu 1 kg banánů se celosvětově průměrně spotřebuje 790 litrů vody (v Indii, zemi s nejvyšší produkcí tohoto druhu ovoce, je to jen 500 litrů/kg).
Na základě těchto údajů můžeme mít jakou-takou představu o tom, jak produkce jednotlivých výrobků ovlivňuje rostoucí obavy o nedostatku pitné vody a zhoršení kvality vody. Je jasné, že po přečtení tohoto článku nepřestaneme jíst rýži nebo nosit džíny jen proto, že je při jejich produkci spotřebováno velké množství vody. Minimálně nás však donutí zamyslet se nad tím, co všechno si výroba některých potravin vyžaduje a jak důležité je udržování čistoty vodních zdrojů.
Zdroj informací: waterfootprint.org
Původní článek ze dne 22. 08. 2017, aktualizováno dne 29.12.2021